neděle 16. dubna 2023

Kapitola 117: Bohové ustanovující bohy horší než duchové požírající duchy

Xie Lian vysvětloval: „Hádám, že učenec He má druhé jméno Xuan. A jeho datum narození bude úplně stejné jako u Vládce větru.“

Spáchat podvod a oklamat nebesa nebylo tak snadné, a nedokázal to jen tak někdo. Byla zde určitá pravidla, která bylo nutné splnit.

Ze tří otázek, který Ctihodný prázdných slov položil, když si poprvé vybral Shi Qingxuana, zjistil jen dvě věci: za prvé, jméno jeho kořisti obsahovalo slovo „Xuan“, a druhou věcí byly přesné údaje jeho narození. Tvář své kořisti neznal, proto se snažil ke Shi Qingxuanovi přiblížit. Rodina Shi však byla při řešení situace velmi rychlá, takže kromě těch dvou věcí nevěděl Kazatel nic jiného.

Pokud měl existovat člověk, který by mohl Shi Qingxuana nahradit a převzít jeho neštěstí, musel by se narodit ve stejný rok, stejný měsíc, stejný den a stejnou hodinu, a jeho jméno by muselo obsahovat znak „Xuan“.

Jak těžké muselo být najít takového obětního beránka. Svět byl obrovský, ale i kdyby Shi Wudu použil k hledání všechny své prostředky, stejně by se mu to nemuselo podařit. Využil síly a vlivu svého postavení Vládce vody, rozhodil sítě a skutečně někoho našel. A dokonce to byla osoba, která se právě chystala projít svým prvním nebeským soužením!

Takové štěstí, kdo by si ho nechal proklouznout mezi prsty? Ve srovnání s náročnou cestou kultivace to byla pohodlná zkratka. Kdyby tuto šanci propásl, už by se nemusela opakovat!

Vypadalo to, že i Ming Yi dospěl ke stejným závěrům, protože jeho tvář byla stále zachmuřenější. Shi Qingxuan Xie Lianovým úvahám nejdřív přikyvoval, ale pak jako by si něco uvědomil. Střelil pohledem po Hua Chengovi, opírajícímu se o dveře. Takové věci by se koneckonců neměly probírat před duchem. Hua Cheng se se  zkříženýma rukama jenom zasmál.

„Nemusíš se na mě tak dívat, Vládce větru. Já nejsem ten, koho by ses měl bát. Nemám s touhle záležitostí nic společného. Místo toho se raději zajímej o to, zda o téhle slabině Vládce vody neví někdo další z Vyššího dvora.

„Ty máš opravdu na Nebesích špehy,“ obvinil ho Ming Yi.

„Jako bys to už dávno nevěděl,“ opáčil líně Hua Cheng.

Vládce země byl původně vyslán do Města duchů, aby tohle podezření vyšetřil, ale Hua Chengův špeh musel být zavrtán opravdu hluboko, protože ani po více jak deseti letech nic neodhalil. Jestliže Hua Cheng tvrdil, že s tím nemá nic společného, Xie Lian mu přirozeně věřil a víc o tom nepřemýšlel. Víc mu dělal starosti jeho další výrok, totiž že by si měl dělat starosti s jinými na Vyšším dvoře. To princi připomnělo další věc.

Zeptal se tedy: „Pane Vládce větru, proč jsi ten večer na Terase kaskádovitého větru sám otevřel dveře v ochranném poli? Někdo tě zavolal ven? Kdo to byl?“

„Ano, zavolal. Byl to Kazatel prázdných slov,“ kývl Shi Qingxuan. „Říkal…“

Xie Lian zkřížil ruce v rukávech a přerušil ho. „Jak to, že znal tvé slovní heslo?“

Ming Ying se zamračil. „Že by za to mohla jeho neustálá potřeba se s každým kamarádíčkovat a neustále žvanit, ať o to ostatní stojí nebo ne? Prostě moc mluví!“

Shi Qingxuana se to dotklo. „Bratře Mingu, takhle to říkat nemůžeš. V komunikačním poli mi volají jen nebeští úředníci Vyššího dvora. Nikdy jsem tomu stvoření nic osobního neprozradil!“

„Kazatel prázdných slov se tolik let skrýval a po svém návratu dokázal tak dokonale odhalit tajemství Vládce vody. Myslím, že pro něj nemohlo být těžké heslo Vládce větru zjistit,“ podotkl Xie Lian. „Někdo ho musel prozradit, a ať už to bylo úmyslné nebo ne, rozhodně by se to mělo prošetřit.“

Ming Yi mávl rukou. „Takže? Viděl jsi, tak vypadal? A co udělal poté, co jsi mu otevřel?“

Zdálo se, že Shi Qingxuana začíná bolet hlava. „Nevím, jak vypadá. Vyslovil nějaké kouzlo, neviděl jsem to jasně.“

Mlžil a neřekl žádné podrobnosti. Ming Yi začínal vypadat rezignovaně. Xie Lian usoudil, že to možná byly tragické výjevy Spolku krvavého ohně, a ty se rozhodně nepopisují snadno.

O chvíli později si Shi Qingxuan povzdechl. „Jsem tak zbytečný. Kdybych se dokázal povznést sám, nic z toho by se nestalo.“

Původní osud Vládce větru byl pravděpodobně z pohledu smrtelníků docela dobrý, jinak by si ho Kazatel prázdných slov nevybral za kořist. Nicméně k povznesení to mohlo mít ještě daleko. Všichni ti, kterým bylo nanebevstoupení určeno osudem, byli chránění duchovní aurou, a nelidské bytosti jim nemohly uškodit. Kromě toho, kdo z démonů nebo nestvůr by si chtěl zahrávat s budoucím nebeským úředníkem?

To, jestli člověk mohl vystoupat nebo ne, nezáleželo na jeho chytrosti, inteligenci ani úsilí. Ani využívání nejlepších artefaktů a duchovních zařízení nemuselo šance zvýšit. Někdy to tak prostě bylo. Deset let studia se nemohlo vyrovnat přirozenému důvtipu a talentu, a ani sto let krvavých bojů se nemohlo rovnat náhlému osvícení.

Pokud to nebylo zapsáno v osudu, tak se to nemohlo stát. Vládce vody mohl svého mladšího bratra sponzorovat, jak chtěl, ale Shi Qingxuan by nejspíš uvázl na Středním dvoře a stal by se tak maximálně hlavou nižších úředníků. Že se dokázal dostat až tam, kde dnes byl, že získal nekonečnou slávu, za to vděčil jen svému bratrovi, který pro něj uloupil osud, patřící někomu jinému. Nebylo těžké si představit, jak se musel Vládce větru cítit poté, co to zjistil, pakliže měl jen špetku svědomí.

Kdyby k té výměně nedošlo, jak slavný by dnes byl ten, kdo měl skutečně vzestoupit?

Po té myšlence se Xie Lianovi všechno propojilo.

„Ne,“ řekl. „Pane Vládce větru, ten, kdo tě zavolal, nebyl Kazatel prázdných slov!“

Shi Qingxuan zvedl skloněnou hlavu. „Cože? Ten hlas byl určitě jeho, s nikým bych si ho nespletl.“

„Ne, nerozumíš mi. Byl to jeho hlas, ale to neznamená, že mu patřilo tělo. Copak si nevzpomínáš? Každá kořist, na kterou se Kazatel zaměřil, se sama zabila. Až na jednoho člověka.“

Po krátké odmlce pokračoval. „Jak zemřel učenec He? Jak to vylíčil Spolek krvavého ohně? Byla to sebevražda?“

Shi Qingxuanovi se rozšířily oči. „Nebyla. Bylo to…“

„Vyčerpáním,“ dopověděl Ming Yi.

„Přesně tak!“ vykřikl Xie Lian. „I když ho pronásledovalo neštěstí, až do konce ani jednou nepomyslel na sebevraždu.“ Zachmuřeně přikývl. „Zamyslete se. Byl to mladý muž s abnormálně silným odhodláním. Běžný člověk by poté, co ho postihlo tolik nespravedlnosti, dávno všechno vzdal nebo to sám ukončil. Přesto se učenec He vždycky bránil a nikdy před ničím necouvnul. Myslím, že když si ho nakonec Kazatel prázdných slov našel, nikdy se mu nepodařilo z něj vysát to, po čem toužil – strach. Příčinou smrti učence He nebyla sebevražda ze strachu a zoufalství. Kazatel prázdných slov v jeho osobě nenarazil na talíř laskomin, ale na ocelový plát. Vylámal si zuby a nakonec ztratil vše.“

Shi Qingxuan si zavrtěl hlavou a smutně si povzdechl. „Ve srovnání s tím mužem jsem opravdu k ničemu.“

Xie Lian pokračoval: „Zemřel plný vražedné nenávisti a zášti. Nemyslím si, že by taková duše odpočívala v pokoji. A jako taková toužila po pomstě. Z toho důvodu, můj pane Vládce větru, se domnívám, že ten současný Kazatel prázdných slov není ten samý, jako při tvém narození. Místo něj je to učenec He, který bojoval až do konce a toho netvora pozřel. Učenec He, nebo spíše He Xuan.“

Shi Qingxuan i Ming Yi byli jeho tvrzením ohromeni.

„Duchové požírající duchy,“ dodal tiše Hua Cheng.

Když lidé sní jiného člověka, nanejvýše si nacpou žaludek. Když duchové pozřou jiného ducha, mohou při správné metodě absorbovat síly a schopnosti druhého a používat je jako vlastní.

„To také vysvětluje, proč Kazatel prázdných slov znal tolik podrobností,“ pokračoval vážně Xie Lian. „Takový netvor by neměl být tak inteligentní, nicméně ten, kdo se vrátil, aby vás dva pronásledoval, je…“

Chtěl použít slovo „kříženec“, ale nepřišlo mu to přesné. Hua Cheng promluvil místo něj: „Vylepšená entita.“

„Správně. Poté, co učenec He Kazatele prázdných slov pohltil, stále zůstal sám sebou. Nejenže teď disponuje schopností někoho proklít, ale je také velmi chytrý. A hlavně vůči vám oběma chová bezednou zášť.“

Takže i když od začátku znal slovní heslo Shi Qingxuanova soukromého komunikačního pole, nepoužil ho k vyslovení smrtící kletby. Místo toho postupně utahoval síť, donutil Shi Qingxuana zacpat si uši, zavřít oči a zamknout se v prázdné místnosti. Jako když kočka chytí myš, ale nezabije ji, jen, jen si s ní hraje tak dlouho, dokud její kořist nezemře strachem.

Po chvilce se Min Yi Vládce větru zeptal: „Když už to zašlo tak daleko, co máš v plánu dělat?“

Všichni se podívali na Shi Qingxuana, jehož vlasy byly od všeho toho bezděčného škrábání se celé rozcuchané.

Zmateně odpověděl: „No… nedívejte se na mě. Já… Copak já vím, co mám dělat? Já prostě… já prostě nevím, jak se teď chovat k vlastnímu bratrovi!“

Koneckonců byli spojeni krví a Shi Wudu tento odporný zločin – zničení života jiného člověka – spáchal kvůli němu. Nebylo divu, že byl zmatený.

„Ale musím vás všechny tady poprosit,“ povzdechl si Shi Qingxuan, „abyste tu záležitost udrželi v tajnosti. Jen pro tuto chvíli. Dejte mi trochu času na rozmyšlenou, protože… prostě nevím, co dělat. I když o tom přemýšlím už několik dní, stejně jsem nic nevymyslel. Potřebuji čas, abych se uklidnil a… přemýšlel.“

Pohled měl rozostřený a ke konci už skoro blábolil.

Shi Wudu stále opakoval, že se chystá Shi Qingxuanovu nemoc ‚léčit‘, ale co na tom bylo k léčení? Jediným lékem byl pád z Nebes a proměna zpět na smrtelníka. Jedině kdyby změnil svůj osud a znovu vystoupal na nebesa, byla by ta ‚nemoc‘ vyléčena. A kdo ví, s jakým dalším zlým kouzlem by Shi Wudu přišel, a co by udělal dalšímu případnému náhradníkovi? Shi Qingxuanovy nářky, že se chce vzdát svého božství, utéct a stát se smrtelníkem, byly najednou pochopitelné.

Co se týče toho svitku plného chybných informací o Kazateli prázdných slov, nepochybně byl vytvořen, aby Shi Qingxuana zmátl a odvedl ho od pravdy. Kdo ví, zda ho sestavil Shi Wudu nebo Ling Wen, ale pokud na začátku celé té věci potřeboval pomoc, bez Ling Wenina paláce by to nedokázal. Jak by mohla neznat pravdu? A pokud mohl tímto způsobem povýšit Shi Qingxuan, mohli být i další takoví? Ta představa byla děsivá. Svět by se obrátil vzhůru nohama, proto bylo potřeba přistupovat k tomu s maximální vážností. Kromě Hua Chenga, který se nijak nezapojoval a užíval si zábavné podívané, byli všichni ostatní v chalupě skleslí, jako by očekávali útok mocného nepřítele.

Vtom zvenku uslyšeli rozruch – křik farmářů a zuřivé bučení.

„Stůj, stůj!“

„Co máš v plánu? Vypadáš nepřátelsky!“

Xie Lian přistoupil ke dveřím a vykoukl škvírou. „To je generál Pei!“

Pei Ming skončil ve rvačce poražený Quan Yizhenem, ale přesto vypadal naprosto v pořádku. Stál před nahnutou kamennou deskou označující hranici. Zdálo se, že váhá, zda má vstoupit bez pozvání, protože tam jen ostražitě přešlapoval s mečem v ruce. Sedláci svírali motyky a srpy a tvářili se nevlídně. Černý vůl v rýžovišti vyfoukl z velkých nozder několik těžkých proudů vzduchu a náhle se postavil na zadní. O okamžik později na jeho místě stál velký, svalnatý muž. Navzdory kovovému kroužku v nose byla jeho tvář pohledná.

Zasmál. „No ne, jestlipak to není generál Pei? To je ale vzácný host. Jaký vítr sem dnes mého pána zavál? Nejdřív řeknu tohle – s tou záležitostí kolem malého Peie tady nemáme nic společného.“

Xie Lian pochopil. Když předtím viděl toho černého vola v rýžovišti, připadal mu povědomý. A jak by ne, vždyť tohle místo byla hora Yulong, země Vládce deště. Tehdy to byl právě tenhle člověk-vůl, kdo půjčil Xie Lianovi duchovní zařízení v podobě klobouku, aby mohl vytvořit déšť. Roky uplynuly, ale černý vůl byl stále stejně impozantní a stále poctivě oral pole.

Shi Qingxuan se také přitiskl ke škvíře ve dveřích. „Ten vůl z domácnosti Vládce deště, to je dobrý chlap.“

Pei Ming už kdysi dávno utrpěl z rukou Vládce deště porážku, takže teď byl samá zdvořilost. „Prosím, nemusíš mi lichotit. Nepřišel jsem navštívit vládce Yushi.1 Mohu se místo toho zeptat, zda do vaší země nepřišel Vládce větru?“


1 Yushi znmená Vládce deště. Vládce deště byl/a za života vládcem království Yushi, tedy království Vládce deště. Existuje podezření, že MXTX byla při pojmenovávání téhle země tak trošku líná.:) J BTW Přejmenovala jsem Pána deště na Vládce deště, protože… protože tam budou ještě nějaké složitosti ohledně genderu, tak aby to bylo víc neutrální.

4 komentáře:

  1. Děkuji mockrát za další skvělou kapitolku 🙂. Zajímavý příběh Vladce větru, jsem zvědavá, kdo všechno se do toho zaplete 🙂

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To ještě bude! A jinak teda MOC, MOC děkuji za tvé komentáře, kterými mi pravidelně děláš radost. Nestíhám na všechny reagovat, ale je to hrozně milý, číst jakýkoliv reakce.

      Vymazat
  2. Skvělé kapitoly s úžasným překladem. Mockrát děkuji za snahu a vytrvání u tak dlouhé novely!

    OdpovědětVymazat