Braennino: Liu Yao Kapitola 83: Bitva v Poli popravy démonů

Nad horou Tai Yin se rýsovala silueta zuřícího démonického draka. Yan Zhengming, hnán potřebou záležitost s démonickými kultivujícími uzavřít, využil chvíle, kdy byl Xiaoxiang stále omráčený, a mezi kostlivci našel jeho pravé tělo. Bez slitování ho přeťal jediným švihnutím meče.

Prokleté broskvové květy, páchnoucí krví, se rozlétly po okolí.

„Jdeme!“ vykřikl Yan Zhengming.

Neurvale popadl Cheng Qiana za rameno a táhl ho za sebou, jako by tím mohl utišit svůj hněv. Vyhoupl se na meč a skrze zaťaté zuby ucedil: „Tak romantické city?“

Cheng Qian poprvé v životě uhnul před jeho pohledem. „Starší bratře, omlouvám se,“ zamumlal.

Do těch několika slov vložil všechny pocity, které v něm už dlouho bublaly, ale které ani teď druhá strana správně nepochopila. Yan Zhengming nevěděl, za co se Cheng Qian omlouvá, a jeho hněv se tím jen zvětšil. Dosud klidně dřímající srdeční démon znovu zavětřil.

Nakonec se Yan Zhengming zhluboka nadechl a otráveně si v duchu přeříkal Písmo o čistotě a klidu. Působilo to na něj skoro jako ukolébavka, neklidné srdce se zvolna utišilo a žhnoucí vztek se změnil na popel. Vůdce sekty přišel o veškerý svůj dřívější zápal.

Aniž by se ohlédl, pustil Cheng Qianovo rameno. „Vyřídím si to s tebou, až se vrátíme. Jdeme!“

Skupina klouzala po obloze jako ptáci a za nimi se šířil rudě zbarvený dým.

Li Yun se opatrně ohlédl. „Vypadá to, že si ten démonický tvůrce pole chtěl vypůjčit sílu z Pole popravy démonů. Takhle to dopadlo. Navíc se s Polem popravy démonů spojily ty prokleté broskvové květy. Kdo ví, co se stane… ale rozhodně to pro nás nebude jednoduché.“

Yan Zhengming na něj ledově pohlédl. „Máš pocit, že jsme si toho nevšimli? Zabilo by tě trochu méně se předvádět?“

Li Yun po něm střelil pohledem. Yan Zhengmingova nálada připomínala dřímající sopku a on věděl, že se stal pouze vedlejším terčem jeho mizerného rozpoložení. Rozhodl se s ním nehádat s vědomím, že pravý hrdina se dokáže okolnostem přizpůsobit.

Zanedlouho se dostali k hoře Tai Yin. Vládla tam zvláštní situace.

Han Yuan byl uvězněn Polem popravy démonů a jeho vražedná síla byla v dračí podobě ještě silnější.

Skrze celé pole se míhaly stovky čepelí, stvořených z vířící duchovní síly pole. Dokonce i zbloudilý padající list tak mohl být nebezpečný, jako by to byl nůž. Kdokoli uvnitř pole byl čepelemi okamžitě napaden a nepomohlo, ani když se vznášel ve vzduchu.

Li Yun se zamračil. „Tohle je špatné. Celé pole se změnilo!“

Yan Zhengming se zamračil. „Co tím myslíš?“

„Pole popravy démonů má samo o sobě neuvěřitelně silnou smrtící sílu. Zničí každého, kdo se mu postaví do cesty. Jeho tvůrci se obvykle snaží ochránit své vlastní lidi, takže v něm nechávají něco jako pojistku. Obvykle to znamená, že pole útočí jen na toho, v kom ucítí démonickou energii, a tu čistou nechá na pokoji,“ vysvětloval Li Yun spěšně. „Ale tohle pole jde jak po spojencích, tak po nepřátelích! Někdo ho musel úmyslně upravit.“

Jakmile to dořekl, kdosi oblečený v černém stejnokroji Úřadu pro nebeské záležitosti se k němu rozběhl jak šílený. Zcela bez možnosti obrany měl tento kultivující stejnou šanci na únik jako králík pronásledovaný orlem. Před jeho hrudí se objevila čepel a on, aniž by dokázal zareagovat, naběhl přímo na ni. Rána se rozšířila a čepel roztrhla jeho tělo na kusy.

Yan Zhengming nevěděl, jak na to má reagovat. Copak je někdo proklel? Jak si jinak vysvětlit, že nejdřív narazili na skupinu démonických kultivujících, kteří útočili na ně i na sebe navzájem, aby vzápětí narazili i na zradu uvnitř Úřadu pro nebeské záležitosti?

Teď aby se vypořádali nejen s nepředvídatelným Polem popravy démonů, ale ještě s pronásledováním těch prokletých broskvových květů.

A Cheng Qian se ke všemu choval, jako by to ani nebyl on!

„Nejstarší bratře…“ Li Yun zahlédl lapeného démonického draka, házejícího sebou v poli.

„Rozbijeme pole,“ pronesl Yan Zhengming bez náznaku emocí. „Kořist i lovci, všichni jsme tu uvízli společně. Pokud se pole nezničí, nejspíš tu také do jednoho zemřeme.“

Li Yuna vyděsil rudý záblesk v jeho očích a roztřeseně mu připomněl: „Myslím, že by sis měl nejdřív dělat starosti sám se sebou.“

Yan Zhengming ho ignoroval. Byl připravený pole rozbít a rozhodně neměl v plánu nechat se tou zatracenou věcí uvěznit nebo dokonce zabít. Pořád ho hnala usilovná touha zjistit, koho to nosí Cheng Qian v srdci.

Spojil ruce před sebe, vyřkl formuli a pak je pomalu roztáhl. Mezi dlaněmi se zformoval miniaturní dřevěný meč, který začal okamžitě růst. Nakonec s bílým zábleskem vyrostl do skutečné velikosti.

Cheng Qian okamžitě pocítil zvláštní jemné spojení, které ho k meči poutalo.

Z dřevěné čepele se vzedmula neuvěřitelná síla a s hlasitým výbuchem udeřila do země u vnějšího okraje Pole popravy démonů. Celé pole se otřáslo, což na okamžik odhalilo jeho přesné hranice.

Démonický drak prudce zvedl hlavu.

Pole popravy démonů mu útok oplatilo s šílenou silou. Celá obloha jako by zčernala, okolo se zhmotnily další desítky čepelí a v závoji černých mraků prudce zaútočily na Yan Zhengmingův meč.

Čepele se za strašlivého rachotu srazily a okolí doslova vybuchlo v ohňostroji jisker, které na okamžik osvětlily oblohu jako ve dne.

Yan Zhengmingův hrudník se sevřel bolestivou křečí, žíly na rukou mu vystoupily a srdce jako by mu mělo vyskočit z hrudi. V tu chvíli však ucítil, jak do něj z dřevěného meče vtéká proud cizí síly a jemně zklidňuje poškozené meridiány. Zároveň se jeho čepel potáhla tenkou vrstvou námrazy.

Co přesně je v tom zatraceném meči stvořeném z jeho prvotní duše?

Yan Zhengming se rozzuřil do běla. Kolik toho před ním ten malý spratek ještě skrývá?

Právě v tuto chvíli je dostihly neodbytné prokleté broskvové květy a pronikly do Pole popravy démonů. Bylo to, jako když kapka vody spadne do pánve horkého oleje. Prokleté květy se zasyčením vybuchly a v mžiku zaplavily celé okolí hustou vůní.

Jakémusi démonickému kultivujícímu letícímu na meči prolomily štít duchovní energie. Jeho výraz se náhle stal zasněným a muž vypadal, jako by se ztratil ve vlastním nádherném světě. Letěl stále pomaleji a pak bez varování spadl z oblohy. Veškeré maso a krev z jeho těla bylo vysáto, takže na zem dopadla scvrklá, ale šťastná mrtvola.

Démonický drak ze sebe vydal táhlý řev, který se ozvěnou rozlehl po obloze. Vzápětí se vrhl přímo proti okraji Pole popravy démonů, které mu Yan Zhengming odhalil.

Nebesa a Země se otřásly silou, při které pukají hory a řeky mění koryta. Více než polovina útočících čepelí, které předtím mířily na Yan Zhengminga, teď začaly nemilosrdně sekat do draka.

Démonický drak zakvílel, oči se mu zaleskly a šupinatá kůže byla brzy pokrytá ranami. Ani na okamžik však nezakolísal, místo toho sebou znovu mrskl a neohroženě se pokoušel prolomit hranici pole.

Li Yun už to nevydržel, sáhl do svého vaku a třesoucí se rukou vytáhl Velký dračí prapor. Přání pomoci svému bratru převládlo nad vším ostatním.

Někdo ho však chytil za loket. Li Yun se lekl a prapor mu vypadl z rukou, ale naštěstí ho ten druhý okamžitě chytil. Byl to Cheng Qian.

„Druhý bratře, nedělej to. Jestli se tahle věc dostane do rukou démonického draka, zapíšeš se do dějin jako ten, kdo spáchal neodpustitelný hřích.“ Pak tiše dodal: „Dej prosím pozor na Loužičku a Nian Dadu. Najdu způsob, jak oko pole odhalit.“

Li Yun se zachvěl. „Ty…“

Cheng Qian už nic víc neřekl, jen sroloval Velký dračí prapor, strčil ho do rukávu a jako šíp se rozletěl k hoře Tai Yin.

Jakmile se přiblížil, znovu se z pole zformovalo nespočet čepelí a zatarasily mu cestu. Jak si mezi nimi razil cestu, Mrazivé ostří se lesklo jako ledový plamen a mrazilo čepele kolem, takže se za ním táhly podobné ledově bílé stuze.

Pokud měl Li Yun pravdu v tom, že k provozování tak velkého pole není možné použít lidskou sílu, a že oko pole musí být nějaký neuvěřitelně silný artefakt, pak by ho jeho tělo z Nefritu zhušťujícího duši mělo vycítit. Byl odhodlán to risknout, i když nebylo vůbec jisté, že se mu to podaří. Duchovní síla v něm totiž vířila jako bouře a to zrovna nepřispívalo k jeho všímavosti.

Náhle mu někdo zastoupil cestu.

Cheng Qian bez přemýšlení zaútočil. Dva poryvy síly meče se navzájem střetly a nově příchozí byl odmrštěn stranou.

Ozval se spěšný hlas: „Starší, prosím, přestaň!“ ¨

Byl to You Liang.

Cheng Qian ho samozřejmě poznal, ale neobtěžoval se s ním zdržovat. Už dlouho choval k těmhle vlezlým služebníkům Úřadu pro nebeské záležitosti zášť, takže neměl problém zabít každého, který se mu postaví do cesty.

Jeho druhý úder dopadl bez jakéhokoliv slitování. Síla Mrazivého ostří zanechala ve vzduchu obrovský bílý kruh ledu, kterému se You Liang neodvažoval čelit přímo. Spěšně uhnul stranou. „Starší, počkej, prosím! Vím, kde je oko pole!“

Cheng Qian na něj úkosem pohlédl a s tvrdým úsměvem odpověděl: „Nikdy jsem psům z Úřadu pro nebeské záležitosti nevěřil.“

„Starší Chengu!“ You Liangovi zrudly oči. „Je tu třicet tisíc místních vojáků, nemluvě o stovkách členů mé sekty. I kdyby byla moje čest menší než psí, copak bych se mohl dívat, jak umírají?“

Cheng Qian se odmlčel. Po krátké chvíli váhání pohlédl na mladého kultivujícího meče, který už měl blízko k slzám a řekl jen: „Veď mě.“

Po těch slovech ukázal prstem do vzduchu a z ruky mu vylétl oslepující paprsek bílého světla. Přitáhl tím pozornost všech. Dokonce i démonický drak, zmítající se v boji s hranicí pole, se proměnil zpět do lidské podoby. Otřel si krev ze rtů a unaveným pohledem se podíval směrem k Cheng Qianovi.

You Liang věděl, že tím riskuje všechno. Zaťal zuby a s vědomím, že mise chycení démonického draka definitivně selhala, ho požádal: „Následuj mě.“

S máchnutím meče si prorazil cestu ledovým kruhem a vedl Cheng Qiana na úpatí hory Tai Yin.

Doletěli k velkému stromu, v jehož větvích bylo zapleteno několik mrtvých. You Liang na ně ani nepohlédl, přesto Cheng Qianovi vysvětlil: „To jsou ti, kteří narušili Pole popravy démonů. Vypořádal jsem se s nimi, ale pole už se aktivovalo a nešlo zastavit. Starší, prosím, podívej se támhle.“

Kolem hory Tai Yin zuřil obrovský tajfun. Vířil jako proudy v oceánu a skrýval v sobě stovky ostrých čepelí. Dokonce i You Ling, kultivující meče na úrovní prvotní duše, se před tou smrtící silou otřásl, i když ji viděl jen z dálky.

Cheng Qian vzal jedné z mrtvol na stromě krátkou šavli. Okamžitě poznal, že je to dobrá zbraň, navíc s precizně vyrytými kouzly na rukojeti. Musel ji vyrobit řemeslník z nějaké významné sekty nebo dobré rodiny.

Potěžkal šavli v ruce a naplnil ji vlastní duchovní silou. Vzápětí ji mrštil přímo do tajfunu. Čepel zaútočila silou bouře, ale za pouhý jeden nádech se ozvalo děsivé zařinčení, jak se ochranná kouzla kolem ní rozplynula na prach. Z vynikající zbraně se rázem stal kus šrotu.

Tohle provedl tajfun pevné oceli. Jak by v něm asi dopadlo lidské tělo?

Cheng Qian se zamračil a dal ruce před sebe. Kolem nich se okamžitě začal sbírat mráz a formoval se do podoby ledové koule.

V tu chvíli se objevil Yan Zhengming. Když si uvědomil, co se děje, okamžitě vyrazil vpřed, zvedl ruku a pokusil se duchovní energii zatlačit zpět. „Stáhni ji!“ nařídil.

Mrazivá duchovní energie se už už střetla s Yan Zhengmingovou rukou, takže Cheng Qianovi nezbylo než ji skutečně stáhnout. Yan Zhengmingova dlaň se snesla blíž a zastavila se těsně u jeho tváře, jako by se mu chystal dát facku.

Cheng Qian zůstal nehnutě stát a napadla ho jediná ironická myšlenka: „Jestli mě uhodí, nejspíš by se mi dost ulevilo.“

Yan Zhengmingovi se na obličeji vystřídalo několik výrazů a ruku nakonec spustil. Namísto toho vyštěkl: „Jak se opovažuješ oko pole takhle neopatrně testovat?“

Cheng Qian neodpověděl. Na první pohled to působilo jako akt vzdoru, což Yan Zhengminga popudilo ještě víc.

Nedaleko od nich se ozval drsný smích. Aniž by si toho byli vědomi, dorazil i Han Yuan. Lhostejně zvedl ruku a vystřelil vlastní poryv démonické síly.

Během letu se duchovní energie proměnila v černého draka, který okamžitě vztyčil hlavu a pohltil všechny prokleté broskvové květy v okolí. Vzápětí plný sebedůvěry zaútočil na tajfun.

Země se otřásla. Jako by tím oko pole vyprovokoval, tajfun zdvojnásobil svou sílu. Vše kolem nich potemnělo, a dokonce i prach a vítr je šlehal jako ostré čepele. Ani černý drak tomu neunikl. You Liang byl téměř vtažen dovnitř, zatímco v ochranných bariérách všech kolem se začaly objevovat trhliny.

Yan Zhengming proti větru zakřičel: „Zbláznil ses?“

Než to dořekl, duchovní černý drak vydal krvelačný skřek a vzápětí se rozplynul.

Han Yuan zbledl a zakolísal, očividně utrpěl vážné zranění. I v tomto stavu se však snažil tvářit, jako by se nic nestalo, a věnoval You Liangovi blahosklonný úsměv. „Talent vaší vážené sekty pro vnitřní konflikty je vskutku nevídaný. Dnes jsem se od vás opět hodně naučil.“

Cheng Qian se dotkl Velkého dračího praporu ve svém rukávu a tiše pronesl: „Možná bych měl něco zkusit.“

Yan Zhengming po něm šlehl pohledem, ale když si všiml, co mu třetí bratr nenápadně ukazuje, rychle zkontroloval Han Yuana. Po chvilce překvapení mu došlo, co má Cheng Qian na mysli.

Oba si vyměnili rychlý pohled a dali se do pohybu.

Cheng Qian vytáhl Velký dračí prapor a vlil do něj svou duchovní energii. Bylo to tak odlišné od toho, když jej používal neschopný Bian Xiaohui. Jakmile se Cheng Qianovy obrovské zásoby duchovní energie přelily do praporu, prastará duše božského draka vyletěla ven. Plála jasným světlem, jako by drak znovu ožil.

Teď už bylo jasné, že se jim podařilo získat Velký dračí prapor ne proto, že by duše draka v něm byla tak slabá, ale protože Bian Xiaohui byl tak příšerným držitelem. Sám oslabil jeho moc a jediné, co dokázal použít, byla prapůvodní duše, přetrvávající ve vlajce, která měla původně draka podporovat. I tak s ním dokázal zastrašit dost slabých kultivujících.

Tentokrát však prapor držel Cheng Qian.

Han Yuan byl zpočátku překvapený, ale jakmile si uvědomil, co má před sebou za cennost, jeho tvář se rozzářila šílenou radostí. Jakmile však udělal krok směrem k Cheng Qianovi, Yan Zhengming, který byl připraven, okamžitě zaútočil.

Han Yuan byl přinucen k boji. Vzhledem ke zraněním, která utrpěl v Poli popravy démonů, mu nezbylo dost sil na obranu a brzy byl Yan Zhengmingem zatlačen do kouta.

Jakmile byl božský drak z praporu vypuštěn, Pole popravy démonů se ještě víc rozčílilo. Cheng Qian schoval Mrazivé ostří a využil síly dračí páteře, z níž zformoval kopí. Vzápětí vyletěl vzhůru a spoléhajíc na ochranu božského draka se pokusil za jeho tělem proniknout do oka pole.

I ve stínu božského draka v něm smrtící aura tajfunu vyvolávala pocit, že se mu hruď co nevidět rozskočí a jeho ochranná bariéra se roztříští jako sklo. V ruce svíral kopí z dračí páteře a před hrudí si nakreslil kruh. Božský drak se okamžitě stočil kolem něj, obklopil ho a ochránil proti nárazům čepelí.

Zlaté světlo dračí duše okamžitě pohaslo.

Cheng Qian vydechl úlevou a vzápětí soustředil veškerou svou duchovní sílu do Velkého dračího praporu.

Bylo to, jako když v dětství vyřezal a aktivoval kouzlo, které bylo nad jeho síly. Když se vztyčil, celé tělo se mu zkroutilo bolestí, jako by jej propichovaly stovky jehel. Zásoby jeho duchovní síly vyschly a meridiány přestávaly ten nápor zvládat. Dračí duše opět vzplála světlem, božský drak otevřel tlamu a vyplivl několik zlatých dračích perel.

Tyto zdánlivě neužitečné kuličky dračího světla otevřely v tajfunu úzkou cestu. Díky nim Cheng Qian spatřil lesknoucí se oko pole.

Nikdy netrpěl nedostatkem odvahy. Se vší svou zarputilou vytrvalostí byl ochoten dobrat se cíle, i kdyby se k němu měl doplazit. Nedbal na ubývající duchovní energii, díky níž už ani nedokázal létat na meči, a skočil drakovi na záda. Přitiskl se k němu co nejblíže a společně vlétli přímo do zuřivé bouře čepelí.

Cheng Qianova záda se okamžitě pokryla množstvím malých i velkých ran, jako kdyby byl rybou pod rukama mistra kuchaře. Božský drak zlostně zařval a následoval dračí perly do středu tajfunu, kde bylo ukryto oko pole.

Cheng Qian věděl, že je na pokraji sil, a tak se ani neobtěžoval zjišťovat, jaký artefakt vlastně oko tvoří. Místo toho ho vypáčil kopím a následně chytil holou dlaní.

V tu chvíli mu dlaň vybuchla nepopsatelnou bolestí a Cheng Qian neovládl zasténání.

Oko soustavy bylo přerušeno.

S hlasitým výbuchem změnilo moře čepelí směr a vyletělo směrem k nebi. Okraj Pole popravy démonů se s hlasitým nárazem zhroutil a další výbuchy otevřely v zemi množství prasklin a děr. Démoničtí kultivující a lidé Úřadu pro nebeské záležitosti už dávno vzdali snahu proti sobě bojovat a teď svorně vypadali, že se jim ulevilo.

V tu chvíli se božský drak začal pomalu snášet dolů.

Cheng Qian, který už neměl ani sílu se na něm držet, se zřítil dolů.

Yan Zhengming pustil Han Yuana z hlavy a rychle se rozletěl ho zachránit. Než však mohl zkontrolovat jeho zranění, proletěly kolem nich další prokleté broskvové květy a dopadly na zem. Okolní půda vykvetla v růžové pole nádherných, ale hrozivě působících květin.

Han Yuan se chladně ušklíbl, mávl rukou a vyslal tím směrem kouli démonického ohně. Pole bylo spáleno na popel a hustý dým prokleté energie neškodně vyletěl k nebi.

V tu chvíli však došlo k něčemu, s čím nikdo nepočítal.

Jak se hustý dým rozvířil po okolí, z nebe udeřil blesk a ozvala se hlasitá exploze. Uprostřed oblohy, tam, kde se ještě před chvílí nacházely čepele Pole popravy démonů, se objevila trhlina.

Ta trhlina se táhla od nebe až k zemi, pohlcovala vše živé i neživé a rychle se rozšiřovala, jako by chtěla roztrhnout celý svět.

V mžiku v ní zmizel Yan Zhengming, Cheng Qian i Velký dračí prapor.